S kolem nekolem údolím Bílého potoka

Bázének v botách, dodrápané ruce a popáleniny 3. stupně. Tak vypadal cyklistický výlet sportovněji zaměřené části kapely (promiň Víťo:-)). Vše začalo 19. srpna, kdy mi došla sms od Johnyho. Uplně jsem se zděsil! Navrhl vyjet na kole trochu delší trasu než obvykle, tak jsem byl na vážkách. Nakonec z toho vyšlo, že to myslí vážně, a tak jsme si plácli a domluvili že pojedem. Přidal se i další nadšenec Libor, který "skoro" patří do fustí rodiny :-). Johny naplánoval podrobně trasu, uložil do paměti a mohli jsme vyjet. Sešli jsme se 21.srpna v 11:40 na mostě přes řeku a razili jsme směr Čebín. Jelikož se ale většině :-) nechtělo do světem obávané trhovice, projeli jsme průřezem na Chudčice a s větrem ve vlasech jsme se pokochali parádním pažitem chudčického fotbalového hřiště :-). Vše probíhalo bez problémů, až do příjezdu na čebínské nádraží. Asi nějakej virus Pičus nahlodal pc na nádraží, tak jsme museli koupit lístky až ve vlaku. Já s Liborem jsme si po dlouhé době užívali cestu vlakem, zatímco ostřílený nádražák Johny si perfektně vybavoval každý strom :-P. Po půlhodince jsme dojeli do Vlkova. Johny potřeboval naplnit bachor, tak jsme zastavili v místní krčmě a občerstvili se do polosyta a polopita. V 13:50 nastala chvíle, kdy jsme zkrotili splašené koně v nohách a vyrazili na cestu. Sluníčko pálilo do zad a nás čekalo parádních cca 30km ještě hezčím údolím Bílého potoka. Nadšení opadlo, když jsme sjeli do údolí plného kopřiv a jakýchsi dalších porostů. To už jsem byl kurva nasranej. Po chvilce mě popadla myšlenkal na Johna Ramba, jak si říkal "Necítím bolest". Sice to nefungovalo, ale stejně jsme jeli dál. Po cca 6ti km přišel první brod přes potok a první voda do bot. Njehorší na tom bylo to, že jsme tam ani neměli jet, tak přišlo projetí brodu znova :-). V tu chvíli ale ještě nikdo netušil, že přijdou další. Tak jsme pomalu počítali první, druhý, třetí.....až se číslo zastavilo na 14ti!!! Takže celkem slušná koupačka :-) Tím ale cesta byla zajímavější! Já osobně si to parádně užil! Kolem 15:40 už jsme dorazili na světoznámou Šmelcovnu a tam byla ta správná chvíle na další občerstvení v podobě klobásky a dobrého pivka. Neskutečně to pomohla a my byli plni síly na cestu přes šestero hor. V téměř závodním tempu jsme ani nestačili mrknout okem a už jsme si to štrádovali kolem rybníků. Následoval očekávaný finish na bytovkách, vydechnutí a rozjezd domů. Z mého pohledu se výlet hodně vyvedl a snad nebyl poslední. Nicméně pár obrazových materiálů si můžete prohlédnout v přiložené galerii. A kdyby měl kdokoliv zájem se zůčastnit další třeba podobné akce, tak pište do guestbooku a můžeme zavést plán akcí, aby jste měli přehled, kdy co bude. Zatím se loučím. S pozdravem Fish